Máte FVE s baterií, ale při výpadku elektřiny nejde proud? Proč?

Mám fotovoltaiku a baterii. Proč tedy při výpadku elektřiny nejde proud?

Tuhle otázku si po prvním skutečném výpadku sítě položí řada majitelů FVE s baterií. Odpověď je jednoduchá, i když pro mnohé nečekaná: FVE + baterie neznamená automaticky záložní zdroj. Běžná fotovoltaika připojená k distribuční síti se při výpadku sítě zpravidla odpojí od distribuční sítě. Samotná existence baterie neznamená, že střídač automaticky vytvoří bezpečnou ostrovní síť pro dům.

Teprve systém navržený pro BACKUP, tedy EPS / ostrovní provoz, může při splnění dalších podmínek napájet vybrané okruhy nebo celé odběrné místo.

1. Proč se FVE při výpadku vypne?

Při běžném paralelním provozu je střídač připojen k distribuční síti a dodává do ní přebytky. Při výpadku distribuční sítě ale musí být výrobna od sítě bezpečně odpojena – FVE nesmí při výpadku dál dodávat energii do sítě, která je z pohledu bezpečnosti považována za beznapěťovou (jinak by hrozilo ohrožení osob pracujících na opravě sítě).

ČEZ Distribuce ve svých aktuálních připojovacích podmínkách uvádí, že v případě, kdy výrobna nebo akumulace umožňuje ostrovní provoz předávacího místa nebo jeho části, musí být toto místo při přechodu do ostrovního provozu odpojeno od distribuční sítě, a že pro spojení výrobny či akumulace s distribuční sítí musí být použito spínací zařízení schopné vypínání zátěže, kterému je předřazena ochrana.

Zdroj: ČEZ Distribuce – Požadavky na technické vybavení výrobny, akumulace.

2. FVE + baterie není automaticky BACKUP

Baterie pouze ukládá elektrickou energii. Aby bylo možné baterii použít při výpadku distribuční sítě, musí střídač podporovat BACKUP, EPS nebo ostrovní režim, musí být vyřešeno bezpečné oddělení od distribuční sítě, musí být správně vytvořena zálohovaná část instalace, musí být vyřešeno ochranné uzemnění a způsob vytvoření sítě v ostrovním režimu, musí být splněny požadavky výrobce střídače, musí být správně navrženo jištění a ochrana a musí být dostatečná kapacita a výkon zdroje.

3. Kdy může FVE při výpadku fungovat?

Aby FVE s baterií mohla při výpadku sítě skutečně napájet dům, jsou potřeba minimálně tři věci.

1. Střídač s podporou BACKUP / EPS

Ne každý hybridní střídač tuto funkci má – je potřeba ověřit konkrétní model a jeho specifikaci.

2. Bezpečné oddělení od distribuční sítě

Při ostrovním provozu nesmí být zálohovaná část propojena s distribuční sítí.

3. Správně navržená zálohovaná instalace

Musí být řešeno přepínání, ochrany, uzemnění, N/PE konfigurace, ochrana před úrazem elektrickým proudem, nadproudová ochrana, RCD a výkonové limity střídače.

4. BACKUP celého domu vs. vybrané okruhy

Záloha vybraných okruhů

Typicky může jít o osvětlení, lednici, internet, některé zásuvky, oběhové čerpadlo, řídicí systémy a další důležité spotřebiče.

Záloha celého domu

Vyžaduje mnohem důkladnější posouzení – výkon střídače, maximální trvalé zatížení, špičkový výkon, rozběhové proudy, tepelné čerpadlo, indukční varnou desku, bojler, klimatizaci, wallbox a další velké spotřebiče. Zálohovat celý dům neznamená pouze připojit celý domovní rozvaděč na EPS výstup.

5. Co se děje při výpadku?

Při běžném provozu je dům napájen z distribuční sítě, do které FVE s baterií případně dodává přebytky. Při výpadku sítě musí dojít k bezpečnému odpojení a teprve poté může BACKUP / EPS výstup střídače napájet zálohovanou část domu – střídač vytvoří vlastní napájecí síť podle možností konkrétního zařízení.

Zjednodušené principové schéma – nenahrazuje projektovou dokumentaci.

6. Co když svítí slunce?

U střídače, který podporuje výrobu z FV panelů i v ostrovním režimu, může být energie z panelů během výpadku využita pro okamžitou spotřebu, pro nabíjení baterie, nebo pro kombinaci obojího. To, zda a jakým způsobem může FVE během ostrovního provozu nabíjet baterii, ale závisí na konkrétním střídači, baterii a jeho BACKUP architektuře – nejde o vlastnost, kterou automaticky umí každý hybridní systém.

7. Co když je baterie vybitá?

Chování systému při vybité baterii se liší podle výrobce a modelu. Některé systémy mohou po obnovení výroby z FV panelů znovu začít pracovat, některé mají nastavený minimální SOC, některé mohou vyžadovat určité podmínky pro restart a některé mohou mít v ostrovním režimu další omezení. Chování konkrétního systému při vybití baterie je nutné ověřit podle dokumentace daného střídače.

8. Co když výpadek nastane v noci?

Pokud je noc, FVE nevyrábí a baterie má například 80 % kapacity, záloha může fungovat, pokud ji systém podporuje. Pokud je noc a baterie je téměř vybitá, délka nebo možnost zálohy bude omezena.

Kapacita baterie určuje, jak dlouho lze zálohovanou spotřebu pokrývat, zatímco výkon střídače určuje, jak velkou okamžitou zátěž lze připojit – jde o dva odlišné parametry, které je potřeba posuzovat odděleně.

9. Nejdůležitější technický problém: zkratový proud v ostrovním režimu

V běžné distribuční síti je při poruše k dispozici vysoký zkratový proud, na který jsou dimenzované standardní jisticí prvky. V ostrovním režimu je ale zdrojem střídač, tedy výkonová elektronika – a jeho proud při poruše může být výrazně omezený.

Z toho plyne několik důsledků: nelze automaticky předpokládat stejné zkratové podmínky jako při provozu z distribuční sítě, běžný jistič nemusí při poruše fungovat stejně rychle jako u zdroje s vysokým zkratovým proudem, střídač má vlastní elektronické ochrany a ochrana musí být navržena podle konkrétního zdroje a konkrétní instalace.

Hlavním zdrojem pro tuto část je odborný článek IET – Automatic Disconnection of Supply for Island Mode Prosumer Electrical Installations, Wiring Matters, červenec 2026 (autor Joe Cannon MSc CEng MIET). IET v něm výslovně popisuje omezený fault current v ostrovním režimu a upozorňuje, že chování výkonové elektroniky při poruše je řízeno interní ochranou a nelze ho jednoduše posuzovat jako klasický zdroj.

10. Proč nestačí „obyčejný jistič"?

U klasického napájení z distribuční sítě může být při zkratu k dispozici vysoký proud, který umožní rychlou reakci elektromagnetické spouště jističe. U BACKUP může být zdrojový proud omezený, takže stejná logika nemusí platit.

Proto není správné říct „střídač má 5 kW, takže použijeme B20 a tím je ochrana vyřešená". Správně je potřeba říct: volba nadproudové ochrany musí být koordinována s konkrétním střídačem, jeho parametry v EPS režimu, vedením a požadavky na automatické odpojení.

11. Proč je důležitý RCD?

V ostrovním režimu má proudový chránič zásadní význam pro ochranu při poruše mezi fází a zemí.

Při poruše mezi fází a nulovým vodičem (L–N) vzniká nadproud, na který reaguje ochrana střídače, případně nadproudová ochrana – střídač může vlastní ochranou výstup odpojit. Při poruše mezi fází a ochranným vodičem (L–PE) ale poruchový proud nemusí být dostatečně vysoký, takže klasický jistič nemusí vypnout v požadovaném čase. RCD sleduje rozdílový proud a může zajistit rychlé odpojení i při relativně nízkém reziduálním proudu.

ČEZ Distribuce ve svých připojovacích podmínkách v této souvislosti doporučuje v ostrovním provozu použití TN-S s proudovými chrániči v každém obvodu, protože při poruše fáze proti zemi nemusí jistič vybavit – akumulace totiž nemusí dodat potřebný zkratový proud.

Zdroj: ČEZ Distribuce – Požadavky na technické vybavení výrobny, akumulace.

12. Samostatný RCD / RCBO pro každý zálohovaný okruh

Všude, kde to je možné, je výrazně doporučeno použít samostatné RCD – porucha jednoho spotřebiče nevyřadí celý BACKUP a diagnostika je jednodušší.

Jeden společný RCD

Technicky může být v některých konkrétních konfiguracích použitelný, ale porucha jednoho okruhu může odpojit celý zálohovaný výstup a selektivita i provozní komfort jsou horší.

Z praktického hlediska je u více zálohovaných okruhů výhodnější řešit ochranu jednotlivých okruhů samostatně, pokud to konkrétní návrh a zařízení umožňuje.

13. Typ RCD

Výběr proudového chrániče (RCD) nelze odbýt pouhým označením „jde o BACKUP“. Standardem pro bezpečný provoz je použití minimálně typu A v napěťově nezávislém provedení, aby chránič spolehlivě zafungoval i při výpadku sítě.

Konkrétní volba však vždy závisí na topologii střídače a charakteristikách výkonové elektroniky. Pokud střídač může generovat hladké stejnosměrné (DC) složky proudů a výrobce neurčí jinak, je nutné osadit typ B (jak doporučují i mezinárodní standardy např. podle IET a britských norem pro neizolované systémy). Posuzujeme vždy konstrukci zařízení, požadavky výrobce a charakter zátěže.

Zdroj: IET – Automatic Disconnection of Supply for Island Mode Prosumer Electrical Installations.

14. Oddělení od distribuční sítě

BACKUP systém musí při ostrovním provozu zajistit spolehlivé oddělení od distribuční sítě. Řeší se to pomocí vazebního spínače, přepínacího zařízení nebo obecněji zařízení pro ostrovní provoz, které oddělení zajišťuje automaticky nebo řízeně.

ČEZ Distribuce uvádí, že pro spojení výrobny nebo akumulace s distribuční sítí musí být použito spínací zařízení schopné vypínání zátěže, kterému je předřazena ochrana.

15. TN-S a N/PE v ostrovním režimu

V ostrovním režimu je nutné správně vyřešit systém uzemnění, konfiguraci N/PE, vytvoření lokálního referenčního bodu, automatické odpojení a RCD.

IET v této souvislosti popisuje pro island mode řešení typu TN-S se system referencing conductor a zdůrazňuje nutnost zabránit současné existenci více referenčních bodů v instalaci. Konkrétní zapojení N/PE ale vždy závisí na typu střídače a jeho výrobcem stanoveném způsobu provozu v ostrovním režimu.

16. Zajímavá technická poznámka: proč nelze jednoduše změřit Zs

U běžné sítě lze impedanci poruchové smyčky (Zs) použít pro posouzení automatického odpojení. U ostrovního střídače je situace složitější, protože jeho poruchový proud je aktivně řízen elektronikou.

IET přímo uvádí, že zdrojová impedance ostrovního měniče nemůže být přesně změřena způsobem, který by věrně reprezentoval chování zdroje při skutečné poruše. Proto může být nutné použít alternativní metodu ověření podle konkrétního systému a dokumentace výrobce.

Tento princip je uveden v odborném článku IET v kontextu britské normy BS 7671 a IEC 60364-8-82. Pro návrh v ČR je nutné vycházet z aktuálně platných českých norem, PPDS, požadavků distributora a dokumentace konkrétního střídače.

17. VUT Brno – odborný zdroj

Tématem bezpečnosti ostrovního provozu se v českém akademickém prostředí zabývá práce Štěpána Orsága „Bezpečnost ostrovního provozu u hybridních systémů" (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, 2022). Práce se zabývá bezpečností hybridních systémů v ostrovním provozu, nižším zkratovým výkonem oproti paralelnímu provozu s distribuční sítí, nadproudovou ochranou, přetížením, zkratem a měřením na vybraných střídačích. Jde o diplomovou práci, ne o závaznou normu – uvádíme ji jako doplňkový odborný zdroj.

18. Praktický příklad

Dům má FVE 10 kWp, baterii 10 kWh a hybridní střídač 10 kW. Majitel předpokládá: „Mám 10kWh baterii, takže při výpadku můžu používat celý dům." Není to automaticky pravda.

Je potřeba zjistit, jestli střídač podporuje BACKUP, jaký je výkon EPS, jestli je zálohovaná jedna fáze nebo tři, jaké okruhy jsou zálohovány, jaký je maximální trvalý výkon, jaké jsou špičkové proudy, jak je řešeno oddělení od distribuční sítě, jaké ochrany jsou na BACKUP straně, jak je řešeno N/PE, jaká je kapacita baterie a jaký je její aktuální stav nabití (SOC). Teprve potom lze říct, co bude při výpadku skutečně fungovat.

19. Co se stane s tepelným čerpadlem, wallboxem a bojlerem?

Tyto spotřebiče mohou být při BACKUP režimu problematické kvůli vysokému příkonu, rozběhovým proudům, dlouhodobému zatížení a omezenému výkonu střídače. Proto neplatí automaticky, že když máte 10kW střídač, můžete při výpadku současně provozovat všechno. V praxi bývá vhodnější zvolit selektivní zálohování – tedy vybrat, které okruhy mají být zálohované přednostně.

20. Co když chci BACKUP dodatečně?

Pokud BACKUP řešíte dodatečně u existující FVE, má smysl si předem připravit přehled o systému:

• ☐ model střídače
• ☐ model baterie
• ☐ podpora EPS / BACKUP
• ☐ maximální výkon EPS
• ☐ 1f / 3f backup
• ☐ maximální nabíjecí a vybíjecí výkon
• ☐ způsob oddělení od distribuční sítě
• ☐ zálohované okruhy
• ☐ stav rozvaděče
• ☐ způsob uzemnění
• ☐ N/PE konfigurace
• ☐ RCD
• ☐ nadproudové jištění
• ☐ požadavky výrobce střídače
• ☐ aktuální revizní dokumentace

21. Hlavní závěr

FVE s baterií není automaticky záložní zdroj.

Skutečný BACKUP je kombinací střídače schopného ostrovního provozu, bezpečného oddělení od distribuční sítě, správně navržené zálohované části instalace a odpovídajícího systému ochrany. Nejdůležitější není pouze to, kolik kWh máte v baterii. Stejně důležité je, jaký výkon dokáže střídač při výpadku dodat a jak je celý zálohovaný systém elektricky navržen.

Konkrétní ochranné řešení musí být vždy navrženo podle typu střídače, způsobu vytvoření ostrovní sítě, parametrů zdroje, vedení, uzemnění, požadavků výrobce a platných norem. Pokud vás téma zálohování zajímá v širším kontextu provozu FVE, může se vám hodit i článek o tom, co dělat se starou fotovoltaikou, když končí zelený bonus, nebo o tom, jak postupovat při rozšíření FVE o panely nebo baterii. Pokud řešíte, co dělat, když původní dodavatel zkrachoval nebo nekomunikuje, máme na to samostatný článek – stejně jako na to, proč i s FVE stále platíte za elektřinu víc, než byste čekali, co s přebytky z fotovoltaiky, nebo jestli má smysl nabíjet baterii ze sítě.

Nevíte, zda vaše FVE zvládne výpadek elektřiny?

V TRONenergy rádi prověříme, zda vaše stávající FVE podporuje zálohování, jaký výkon je možné při výpadku využít a co je potřeba upravit pro bezpečný provoz zálohovaných okruhů. Pokud už FVE máte, nemusí to automaticky znamenat, že potřebujete nový systém. Nejprve prověříme možnosti toho stávajícího.

Odborné zdroje

ČEZ Distribuce představuje závazné české připojovací podmínky a praktické požadavky provozovatele distribuční soustavy. IET je odborný technický výklad problematiky island mode a automatického odpojení v kontextu britské normy BS 7671 a IEC 60364-8-82 – nejde o českou normu. VUT Brno je akademická diplomová práce, ne závazný předpis. Tento článek je primárně formulován pro české prostředí a vychází z platných českých předpisů a podmínek PDS; zahraniční a akademické zdroje slouží jako doplňkový odborný kontext.